Vláda ve svém programovém prohlášení označila cestovní ruch za jednu ze svých priorit. Zajímal nás proto pohled zástupců klíčových profesních asociací na první měsíce působení nové vlády v oblasti cestovního ruchu a požádali jsme je, aby zhodnotili, jak se podle nich daří tyto závazky naplňovat a jaké výzvy dnes český cestovní ruch řeší.
Anketa se zaměřuje na několik aktuálních témat – podporu cestovního ruchu, regulaci krátkodobých pronájmů, projekt eTurista, přípravu nového programového období Evropské unie, případný přesun agendy cestovního ruchu mezi ministerstvy i budoucnost agentury CzechTourism v souvislosti se vznikem CzechBusiness.
Anketní otázky:
Jakub Juračka, Česká unie cestovního ruchu
- Po osmi měsících je předčasné dělat jednoznačné závěry. Smysluplné hodnocení bude možné až na konci druhého roku fungování, kdy bude k dispozici dostatek dat i času na to, aby se přijatá opatření mohla reálně projevit. Osm měsíců je z tohoto pohledu příliš krátká doba na objektivní posouzení výsledků.
Současně si všichni přejeme, aby cestovní ruch byl skutečnou prioritou gesčního ministerstva. Jde o významné hospodářské odvětví s dopadem na zaměstnanost, regionální rozvoj i příjmy veřejných rozpočtů, a tomu by měla odpovídat i jeho pozice při tvorbě veřejných politik a rozpočtových priorit. Dlouhodobá podpora, stabilní financování a odpovídající prostředky na rozvoj a propagaci České republiky jsou nezbytnými předpoklady pro udržení konkurenceschopnosti našeho cestovního ruchu.
- Hodnotím to tak, že pokud nastoupíte do vedení MMR bez předchozí praktické zkušenosti s naším sektorem, tedy cestovním ruchem, a navíc bez zkušeností z prostředí Prahy, dostanete se pod tlak „hučícího úlu“ zvaného cestovní ruch. Je v něm pár pilných včel, ale také velmi mnoho trubců, kteří hlasitě prosazují své potřeby, snaží se udržet svůj vliv, vlastní PR a někteří i své penězovody.
Dlouhodobě právě to vnímám jako největší výzvu, že se v oblasti cestovního ruchu střetává velké množství názorů a často i dílčích zájmů jednotlivých skupin. To přirozeně zpomaluje hledání shody i přípravu systémových řešení.
Jako zástupci podnikatelů se proto dlouhodobě snažíme vystupovat konstruktivně a napříč celým odvětvím mluvit jedním hlasem. Česká unie cestovního ruchu, založená Viliamem Sivkem v roce 2013, je dnes největší sdružení podnikatelů v cestovním ruchu v České republice a usiluje o to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj mělo při svém rozhodování silného a jednotného partnera, který přichází s konstruktivním dialogem a který nemluví roztříštěným hlasem.
To platí i pro témata, jako je eTurista, regulace krátkodobých pronájmů nebo celkové řízení cestovního ruchu. Projekt eTurista dlouhodobě podporujeme a vnímáme jako klíčový projekt. Považujeme jej za důležitý krok k modernizaci veřejné správy, získání kvalitních dat a vytvoření spravedlivějších podmínek pro všechny poskytovatele ubytovacích služeb. Je proto škoda, že se jeho legislativní přípravu v minulém volebním období nepodařilo dokončit a de facto ho pohřbila malá snaha minulého ministra v PSP prosadit třetí čtení zákona 159.
- Diskuse by podle mého názoru neměla směřovat pouze k tomu, co prosazuje Ministerstvo pro místní rozvoj, ale také k tomu, jaké jsou možnosti České republiky při vyjednávání na evropské úrovni. Pokud Evropská unie nastaví financování tak, že cestovní ruch nebude mezi podporovanými prioritami, jsou možnosti jednotlivých ministerstev přirozeně omezené.
O to důležitější je, aby Česká republika aktivně prosazovala význam cestovního ruchu již při přípravě evropských politik a finančních nástrojů. Cestovní ruch je v řadě členských států vnímán jako významný nástroj regionálního rozvoje, zaměstnanosti i konkurenceschopnosti. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo zajistit, aby měl odpovídající postavení i v budoucím programovém období a Česká republika mohla využívat obdobné možnosti podpory jako ostatní členské státy.
- Agenda cestovního ruchu by si zasloužila, aby ji zastupovali lidé s větším porozuměním pro podnikatelské prostředí a potřeby oboru. To, zda budou působit na Ministerstvu pro místní rozvoj, nebo na Ministerstvu průmyslu a obchodu, je z tohoto pohledu ve své podstatě druhořadé.
Za podstatnější než samotné umístění agendy považuji to, aby cestovní ruch měl na příslušném ministerstvu silné zastoupení, dostatečnou politickou podporu a odborné vedení s porozuměním potřebám podnikatelů. Cestovní ruch je významným hospodářským odvětvím a zaslouží si, aby jej řídili lidé, kteří rozumějí jeho fungování, vnímají jeho ekonomický přínos a dokážou prosazovat podmínky podporující jeho další rozvoj.
- Nerozporujeme snahy státu o vyšší efektivitu, koordinaci ani hledání úspor. Zkušenosti ale ukazují, že podobné změny mohou přinést jak přínosy, tak i rizika.
Rozhodující nebude samotné sloučení, ale to, kdo bude agenturu řídit, zda bude cestovní ruch vnímán jako strategické odvětví a jak bude vedení naslouchat podnikatelům a profesním organizacím.
Tomáš Prouza, Svaz obchodu a cestovního ruchu
- Cestovní ruch se kdysi na MMR ocitl v podstatě náhodou, když se hledaly agendy, které tomu ministerstvu dát, aby mělo právo na existenci. Řeklo se, že cestovní ruch je propojen s agendou regionálního rozvoje, i když je více spojen s podporou podnikání, především toho drobného v regionech. A vznikla samostatná agentura CzechTourism, aby mělo MMR vlastní agenturu, přestože bylo možné propagaci Česka v zahraničí bez problémů propojit s agenturou CzechTrade a s Českými centry. A s tímhle nešťastným dědictvím bojuje každý ministr.
Ivan Bartoš se zajímal hlavně o sociální bydlení, naopak Petr Kulhánek díky své hejtmanské zkušenosti z Karlovarského kraje chápal velmi dobře, jak důležité téma to je pro tvorbu pracovních míst a ekonomický rozvoj chudších regionů. Paní ministryně Mrázová se naprosto správně soustředí na prosazení nového stavebního zákona a jeho uvedení v život, protože to bude obrovský impulz pro restart celé české ekonomiky.
V programovém prohlášení je sice vůči cestovnímu ruchu spousta hezkých slov, realita je zatím opačná. Rozpočet CzechTourismu opět klesá, horko těžko se podařilo udržet podporu organizací destinačního managementu a po pouhém roce byl vygumován program podpory budování turistické infrastruktury. To vše na pozadí rostoucích investic do rozvoje cestovního ruchu v okolních zemích jak z domácích rozpočtů, tak z evropských fondů. Český cestovní ruch tak ztrácí konkurenceschopnost a zajímaví turisté vyrážejí do okolních zemí místo do Česka. Zatímco do zemědělství proudí nové miliardy, cestovnímu ruchu se tvrdě škrtá, i když desítky tisíc podnikatelů v cestovním ruchu vytvářejí větší část českého HDP i pracovních míst než předotované české zemědělství.
- Příběh eTuristy je smutnou ilustrací toho, jak MMR dlouhodobě nedokáže řešit strategická témata cestovního ruchu. eTurista s sebou nesl tři velké sliby: snížení administrativní zátěže pro ubytovatele, registrace všech ubytovatelů včetně krátkodobého ubytování a zajištění dat pro efektivní řízení propagace Česka a posilování infrastruktury. Místo toho, aby se pořídil systém ze zemí, kde již úspěšně funguje, dostala zakázku na jeho vytvoření od Ivana Bartoše stejná firma, co zpackala digitalizaci stavebního řízení.
Dnes tak máme systém, za který stát zaplatil, ale stále nemá oporu v zákoně, a podnikatelé si ho nemohou plně otestovat. A potřebná novela zákona pořád ještě neodešla z MMR, i když na základě fiaska z minulého volebního období bylo naprosto jasné, co má šanci ve Sněmovně projít, dnes už jsme mohli mít eTuristu spuštěného. V tuto chvíli je už ale lepší s předložením novely počkat až po komunálních volbách, protože teď by žádná věcná diskuse neměla šanci.
Co se týče strategického řízení cestovního ruchu, tak to jako by neexistovalo. Řadu věcí se snažil restartovat zesnulý náměstek Filip Endal, jeho náhlá smrt bohužel řadu věcí zabrzdila. Žádné strategické řízení cestovního ruchu nebude možné, dokud nebudeme mít potřebná data, na která navážeme strategii udržitelného cestovního ruchu s jasnými cíli a jasnou marketingovou prezentací Česka, která bude v souladu se zájmy regionů i Prahy, a dokud MMR nedokáže dlouhodobě garantovat financování prezentace Česka na úrovni alespoň 700 milionů Kč ročně.
- Cestovní ruch je v přípravě nového období pořád na chvostu priorit. Zatímco okolní země aktivně využívají EU fondy na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, protože si už dávno ověřily, že to je velmi efektivní nástroj regionálního rozvoje, tvorby pracovních míst v chudších regionech a drobného podnikání, v Česku pořád jen slyšíme, jak to prý nejde. Přitom tady přesně by měla paní ministryně Mrázová využít toho, že zodpovídá za cestovní ruch i za přípravu nového fondového období, a odpoutat se od svých předchůdců tím, že konečně pro cestovní ruch zajistí v rámci EU fondů pozici, jakou má všude jinde. Na MMR v tom bohužel necítíme žádnou podporu, na rozdíl od MPO, kde si opakovaně ověřili, že podnikatelé v cestovním ruchu umějí EU fondy využívat velmi účelně.
Jsme svaz, který sdružuje především podnikatele, takže našim členům je MPO logicky blízké, protože s MPO řešíme i řadu dalších podnikatelských agend, od byrokratické zátěže přes digitalizaci či EU fondy až po ceny energií. A v řadě těchto agend dává smysl, že jsou podnikatelé v cestovním ruchu součástí řešení pro veškerý český byznys. Navíc návaznost na regionální rozvoj a destinační management může být velmi lehce a možná i efektivněji zajištěna úzkou spoluprací obou resortů, protože regionální rozvoj funguje jen tam, kde funguje ekonomika a zejména drobné podnikání.
Ať už se nakonec vláda rozhodne pro jakékoliv řešení, budeme ho posuzovat podle toho, jestli agenda cestovního ruchu konečně dostane pozornost, jakou si zaslouží, jestli dokážou příslušní politici a úředníci úspěšně prosazovat potřebné priority, aby se cestovní ruch rozvíjel a aby byl k dispozici rozpočet, který aspoň odpovídá tomu, co do podpory cestovního ruchu investují okolní země.
- Sloučení CzechTrade a CzechInvestu vítám, nová agentura bude mnohem efektivnější. Když to začal ministr Havlíček připravovat ve svém prvním ministerském období, žádali jsme i začlenění CzechTourismu. Od té doby CzechTourism bohužel ještě oslabil a významnou část svého rozpočtu už jen projídá, místo toho, aby efektivně propagoval Česko s jeho obrovským množstvím zajímavých atraktivit.
Přínos spojení by byl jasný: jedno kontaktní místo pro firmy i propagaci destinace, méně zdvojené administrativy, víc peněz na moderní kampaně místo provozu kanceláří. Ideální by bylo, kdyby se do sjednocení propagace Česka jako destinace pro investice, obchod i cestování zapojila také Česká centra a aby to byl i jeden z klíčových úkolů pro české diplomaty na ambasádách. A do reformního balíku by měla patřit i dohoda o roli Prague City Tourism, který by se měl starat o propagaci Prahy a s CzechTourismem se doplňovat.
Martin Plachý, ROYAL SPA, Medical Spa Hotels & Resorts
- Zatím jsem si bohužel nevšiml, že by se v cestovním ruchu něco změnilo. V rámci příslušného resortu nemá cestovní ruch ani samostatného náměstka, ani samostatného vrchního ředitele. Jediný vládní úřad na podporu cestovního ruchu CzechTourism si opakovaně stěžuje na nedostatečný rozpočet a v posledním období je to jejich opakovaný argument, proč je podpora cestovního ruchu tak slabá. Domnívám se tedy, že se vůbec nic v přístupu k cestovnímu ruchu nezměnilo a že nadále cestovní ruch na vládní úrovni nikoho zásadně nezajímá.
- Nevím, jaká je v tuto chvíli koncepce a strategie cestovního ruchu vlády nebo MMR a jestli vůbec nějaká existuje. S naším segmentem cestovního ruchu se o tom už dlouho nikdo nebavil. O předvídatelnosti ani rychlosti tedy nemůže být řeč.
- Bohužel jako představitel jednoho z nejvýznamnějších odvětví cestovního ruchu – lázeňství – nemám o přípravách nového programovacího období EU žádné zprávy.
- Vzhledem k tomu, že považuji cestovní ruch dlouhodobě v České republice za odvětví národního hospodářství, jemuž se nedostává adekvátní podpora, která by odpovídala jeho významnému podílu na HDP, tak bych se změně a přesunu pod resort MPO vůbec nebránil. Myslím, že horší to být nemůže. Na druhou stranu změna resortu ještě neznamená, že se v cestovním ruchu začne něco dít. Nebude-li mít vláda, příslušný resort jasnou strategii, kterou bude také naplňovat a zabezpečovat, pozitivních změn se my v cestovním ruchu nedočkáme.
- Předpokládám, že si příslušní zodpovědní představitelé nejprve udělají řádnou analýzu, aby dokázali odhadnout přínosy či rizika takového začlenění. Z pohledu řízení a nákladů státu je to jednoznačně pochopitelný krok. Jak bude ale podporován cestovní ruch vedle podpory investic a zahraničního obchodu, je velká otázka. Obávám se, že vezmeme-li současnou úroveň podpory investic, zahraničního obchodu a cestovního ruchu, měl by cestovní ruch v rámci nového CzechBusiness naprosto podřadnou roli.
Jan Kubinec, Česká eventová asociace, z. s.
- Oceňujeme, že cestovní ruch zůstal součástí vládních priorit a že programové prohlášení explicitně zmiňuje podporu rozvoje cestovního ruchu, propagaci České republiky a posilování konkurenceschopnosti.
Po osmi měsících však zatím vidíme více deklarací než konkrétních kroků s měřitelným dopadem na konkurenceschopnost oboru. Pokračující podpora marketingových aktivit CzechTourismu a debata o budoucím směřování cestovního ruchu společně se zástupci podnikatelských subjektů (zejména SOCR) je pozitivní. Nicméně je zjevné, že tato agentura nutně musí projít další transformací s důrazem na dlouhodobé řízení odvětví, systematický sběr dat a koordinaci mezi jednotlivými resorty. Součástí této transformace má být i jednoznačné vymezení kompetencí mezi CzechTourismem a MMR, případně dalšími resorty a nastavení jejího efektivního financování.
Z pohledu eventového průmyslu vnímáme jako klíčové, aby byl cestovní ruch chápán nejen jako destinace a marketing, ale také jako součást širší návštěvnické ekonomiky, která zahrnuje kongresy, veletrhy, kulturní i sportovní akce. Právě tyto segmenty přivádějí návštěvníky s vyšší útratou a mají významný dopad na regionální ekonomiku. Naší prioritou proto není jen větší propagace Česka, ale také vytvoření podmínek, aby Česká republika byla schopná (a chtěla) získávat více významných mezinárodních akcí a lépe využívat jejich ekonomické přínosy.
- V těchto oblastech se podle nás dlouhodobě potvrzuje stejný problém. Samotné směřování je správné, ale tempo realizace je pomalé a často chybí předvídatelnost.
Projekt eTurista vnímáme jako nezbytný krok ke zkvalitnění dat o cestovním ruchu. Stát bez kvalitních dat nemůže efektivně řídit odvětví, vyhodnocovat investice ani plánovat rozvoj destinací. Problémem je, že podobné projekty se připravují řadu let a očekávání praxe jsou často rychlejší než samotná implementace. Navíc dynamika trhu v čase mění požadavky na projekty a ty rychle zastarávají. Vyšší intenzita spolupráce s podnikateli či podnikatelskými asociacemi by státu pomohla řadu problémů řešit efektivněji, protože podnikatelé musejí, v rámci své vlastní konkurenceschopnosti, neustále inovovat své produkty i procesy.
Podobně u krátkodobých pronájmů chápeme potřebu narovnání podmínek mezi jednotlivými formami ubytování. Důležitá je ale především stabilita a předvídatelnost pravidel.
Obecně se domníváme, že český cestovní ruch potřebuje silnější systém řízení založený na datech, jasném rozdělení kompetencí a dlouhodobých prioritách. Důležitá není jen regulace jednotlivých segmentů, ale schopnost státu koordinovat rozvoj celého odvětví. Strategie cestovního ruchu, schválená v období covidových restrikcí, je neaktuální, neřeší udržitelné financování cestovního ruchu jako odvětví a neakcentuje klíčové parametry výkonu v propojení na národní hospodářství.
- Toto bude jedno z klíčových témat příštích let. Cestovní ruch je často vnímán jako měkká oblast, přestože má velmi konkrétní ekonomické dopady na zaměstnanost, podnikání i veřejné rozpočty. Právě proto by měl být v příštím programovém období vnímán jako legitimní nástroj regionálního rozvoje.
MMR tuto argumentaci dlouhodobě používá. Na druhou stranu vnímáme velmi slabou pozici MMR při prosazování priorit cestovního ruchu a potřebovali bychom silnější prosazování návštěvnické ekonomiky při přípravě fondů po roce 2028.
Z pohledu eventového průmyslu by bylo vhodné, aby evropské prostředky podporovaly nejen infrastrukturu, ale také získávání významných mezinárodních akcí, rozvoj kongresového cestovního ruchu, digitalizaci, sběr dat a posilování konkurenceschopnosti regionálních destinací.
Pro řadu regionů představují právě kulturní, společenské a sportovní akce jeden z nejefektivnějších nástrojů ekonomického rozvoje, ale významnou příležitost, při rozvoji regionální infrastruktury, nesou i eventy zaměřené na vědu a business.
- K otázce přesunu agendy z MMR na MPO: Na cestovní ruch můžeme nahlížet jako na volnočasové vyžití obyvatel (domácí a výjezdový cestovní ruch), nebo jako na exportní průmysl se schopností efektivně budovat image země v zahraničí (příjezdový cestovní ruch). Navíc infrastruktura vybudovaná pro příjezdový cestovní ruch (regionální, či dokonce globální trhy) může sloužit občanům státu a zvyšovat prestiž státu.
Cestovní ruch je úzce propojen s regionálním rozvojem, destinacemi, městy a kraji. Právě tato témata jsou přirozeně spojena s MMR. Samotný fakt, že tyto agendy jsou v rámci jedné instituce však, bohužel, nezaručuje efektivní propojení a fungování.
My vnímáme cestovní ruch především jako ekonomické odvětví. MPO by nepochybně přineslo silnější pohled na ekonomické přínosy cestovního ruchu, zejména podpora exportu služeb a podnikání, což jsou důležité aspekty, v posledních letech přehlížené. Tedy bez ohledu na vlastníka agendy cestovního ruchu je zásadní posílení efektivní spolupráce mezi MMR, MPO, MZV, MKČR, sportovními institucemi ad. Zvláště u kongresového průmyslu, kulturních akcí nebo významných sportovních událostí je zřejmé, že přesahují kompetence jednoho resortu. Naší prioritou je proto lepší koordinace a zviditelnění cestovního ruchu jako významného průmyslu s vysokou přidanou hodnotou (ekonomickou i sociální).
Přesun na MPO pro podnikatele z eventového průmyslu pak nabízí vyšší pravděpodobnost aplikace potřebných změn v řízení cestovního ruchu, včetně transformace agentury CzechTourism.
- Vidíme zde jak potenciální přínosy, tak možná rizika. Mezi nezpochybnitelné přínosy sloučení patří možnost silnější koordinace ekonomické diplomacie, exportu, investic a propagace České republiky v zahraničí a využití vzájemných synergií. Z pohledu zahraničního návštěvníka nebo investora totiž často splývá značka země, turistická atraktivita i podnikatelské prostředí.
Na druhou stranu existuje riziko, že by cestovní ruch ztratil svou viditelnost a prioritu v mnohem větší organizaci zaměřené primárně na podporu exportu a investic tradičních průmyslů. Cestovní ruch je svébytné odvětví s odlišnými cíli, partnery i metrikami úspěchu. Vyžaduje znalost destinací, regionálního rozvoje, marketingu a návštěvnického chování.
Pokud by ke sloučení mělo dojít, musejí být zachovány: · samostatné kompetence pro cestovní ruch, · vlastní adekvátní rozpočet na propagaci a marketing destinace, nad rámec provozních nákladů, · vlastní expertní kapacity.
Pro cestovní ruch je prezentace a propagace České republiky (myšleno nejen území, ale i společenské a ekonomické prostředí) naprosto zásadní. Je proto nezbytné, aby zamýšlená transformace toto vzala na vědomí a obor cestovního ruchu, s nímž je eventový průmysl úzce provázán, nebyl změnami poškozen.
Libor Knot, Asociace horských středisek ČR, z. s.
- I když se jedná jen o začátek funkčního období a vláda funguje jen 8 měsíců, je třeba říci, že v podpoře cestovního ruchu nebyly udělány žádné viditelné pokroky. Zatím zůstává jen u deklarací, ale například setkávání vedení ministerstva se zástupci oboru nebyla vůbec realizována. Pozitivnímu vývoji také nepřispěla zdlouhavá reorganizace MMR a související opožděné jmenování odpovědných osob za cestovní ruch. Doufáme, že po prázdninách nabere komunikace vyšší obrátky.
- Vzhledem k výše uvedenému je posun v této agendě naprosto minimální. Neprobíhá dostatečná komunikace se zástupci oboru, nejsou jasně stanoveny priority k řešení jednotlivých problematik a postup v těchto agendách tedy není ani rychlý, ani předvídatelný.
- a 4. Nové programové období EU je zatím v přípravě, kdy se spíše opět ukazuje, že cestovní ruch nebude jako samostatná kapitola a bude rozptýlen v regionálním rozvoji. Tato neadresná podpora a „vyhledávání“ možností podpory pro CR se ale dlouhodobě neosvědčuje. Podporujeme tedy řešení, které by definovalo přímo kapitolu cestovního ruchu.
Přesun agendy cestovního ruchu z MMR na MPO bychom vnímali pozitivně. Jde přece o jasně definované „průmyslové“ odvětví, které je o podnikání a ministerstvo hospodářství je v tomto ohledu lepší volbou než současné zařazení CR do regionálního rozvoje.
- Případnému spojení státních agentur včetně CzT by měla především předcházet důkladná odborná analýza přínosů a rizik. Tato debata je ale podle nás nyní spíše politického rázu a chybí stanovení jasných cílů, ke kterým by sloučení mělo vést. Vzhledem k absenci analýzy jsme proto nyní k případnému sloučení skeptičtí a spíše preferujeme zvýšení podpory fungování současné agentury CzT. Tedy její obsahový audit a zejména výrazné posílení financí. Propagaci cestovního ruchu pro celou ČR není možno dělat s rozpočtem, který má v Rakousku jedno větší horské údolí.
Luboš Kastner, Hospodářská komora ČR
- Programové prohlášení beru jako dobrý start, protože po letech neschovává cestovní ruch do podružné kolonky regionální rozvoj. Jenže sliby jsou napsané a nástroje pořád chybí. Gastronomie je největším motorem sektoru služeb. Potřebuje silnou agendu a partnera, a tím myslím i silné ministerstvo jako partnera. Potřebujeme silnou podporu a ta přijde hlavně tehdy, pokud bude agenda konsolidovaná. Viděli jsme to na příkladu covidu nebo podpory projektu Michelin. Zatím jsme slyšeli sliby, teď by měla přijít i akce.
- Nechám odpověď na povolanějších.
- Cestovní ruch je v přípravě zase měkkým tématem, přílohou regionálního rozvoje. To je málo a je to strukturální problém, ne osobní selhání. MMR uvažuje v logice území, protože jinou logiku ze své podstaty nemá. Náš obor ale potřebuje logiku konkurenceschopnosti: digitalizaci provozů, energetickou účinnost, kvalifikaci lidí, investice do kvality služeb, ne jen cyklostezky a rozhledny. Chci, aby podnikatel v gastru a hotelnictví měl přístup ke stejným nástrojům jako výrobní firma, protože prodává úplně stejně náročný produkt.
- Jednoznačně přínosnou a řeknu to natvrdo: mělo se to udělat už dávno, nejpozději po covidu. Cestovní ruch a gastronomie nejsou územní plánování, je to podnikání a export. Zahraniční host je exportní tržba, kterou inkasujeme doma, jen si pro ni zákazník přijede sám. Na MMR je náš obor v trvalé konkurenci s bydlením, dotacemi a veřejnými zakázkami. MPO má naopak přesně ty nástroje, které potřebujeme: exportní politiku a zahraniční síť, živnostenskou a podnikatelskou legislativu, energetiku, programy pro digitalizaci a inovace firem. Když v covidu šlo do tuhého, vyjednávali jsme podporu na průmyslu a na financích, ne na místním rozvoji. V Rakousku i v Německu spadá turismus pod ministerstvo hospodářství roky a nikoho tam nenapadne to zpochybňovat.
- Přínos může na papíře vypadat jasně, riziko je ale jedno zásadní. Propagace destinace je B2C marketing, export je B2B poradenství. Jsou to jiné dovednosti, jiní lidé, jiné metriky. Kdyby se marketing Česka rozpustil v agentuře, která myslí exportně, přijdeme o kompetenci budovanou dvacet let. Pro mě je CzechTourism samostatná a rozpočtově oddělená divize s vlastním vedením a s mandátem vůči krajům a destinacím, ne jako oddělení ve třetím patře. Propagace Česka a jednotlivých destinací musí být silnou a samostatnou agendou, protože cestovní ruch je dlouhodobě v rámci státní agendy nedoceněný. To není problém názvu agentury, to je problém postavení oboru. Proto ta debata musí začít u přesunu agendy na MPO, ne u loga.
K problematice čtěte dále zde.
Amara Zemplinerová
